Velké věci se často dějí dílem nepravděpodobné náhody i osudových setkání. A pak taky rukou jednotlivců, kteří se nebojí jít hlavou proti zdi. Tak, aby dosáhli zdánlivě naivního cíle. To platí i o Lindě Bittové, která poslední dva roky života zasvětila záchraně ikonického obchodního domu Breda v Opavě.
Budova architekta Leopolda Bauera, inspirovaná chicagskými stavbami z počátku 20. století, poslední zhruba dvě dekády chátrala. Dnes kolem ní stojí lešení – probíhá výměna oken a chystá se oprava fasády. Ta podle plánu potrvá do července 2024. Zdá se, že období úpadku této kulturní památky se pomalu chýlí ke konci.
Velkou měrou k tomu přitom přispěla právě Bittová, která zmobilizovala skupinu místních nadšenců.
Společně se už v roce 2021 zasloužili o to, že se Breda po dlouhých letech opět rozzářila stovkami žárovek, které ji odjakživa zdobily. Nejen za tímto účelem spustili úspěšnou crowdfundingovou kampaň, která během krátké doby více než dvojnásobně překonala cílovou částku 200 tisíc korun. Přebytečné peníze pak putovaly na další opravy střechy chátrajícího objektu.
Jen pár dní po rozsvícení někdejšího obchodního domu se ho navíc rada města rozhodla odkoupit a přičinit se tak o jeho záchranu. Od té doby Spolek na záchranu obchodního domu Breda a město společně hledají cestu k jeho dalšímu využití. Už dříve podepsaly memorandum o spolupráci a své kroky koordinují i nadále. „Spolupráce nám funguje a je velmi důležitá. Může to být příklad pro záchranu dalších objektů,“ říká Bittová.
Historie občanské iniciativy se datuje do roku 2020. Tehdy se pozdější zakladatelka spolku shodou náhod na jedné z plováren v okolí Opavy seznámila s umělcem Kurtem Gebauerem. Jako realitní makléřka mu následně pomáhala najít ve městě vhodné prostory pro jeho galerii. Kroky je zavedly až do kanceláře primátora, se kterým chtěli prozkoumat možnosti městských nemovitostí. A řeč přišla i na Bredu.
Ta ale tou dobou nebyla v rukou města Opavy, nýbrž insolvenčního správce. I přesto si Bittová s Gebauerem domluvili s pověřeným správcem objektu (ze strany insolvenčního správce – pozn. red.) spolu se zástupci města prohlídku někdejší perly Opavy. A byla to láska na první, respektive druhý pohled. „Bredu jsem jako Opavačka znala, dovnitř jsem se tehdy ale podívala po dlouhých letech,“ ohlíží se Bittová. „Když jsem viděla její velkorysé, ale zanedbané foyer, řekla jsem si, že to, jak interiér stavby dopadl, musí vidět i veřejnost.“
To, co začalo sbírkou na Hithitu, která měla nejen Opavany upozornit na žalostný stav budovy, dnes směřuje k plánu na komplexní opravy stavby, která nemá v našich končinách obdoby. Postupně se do snah o její záchranu zapojila i další jména. Vedle Bittové a Gebauera je to například Marek Zygula, který je dodnes pověřeným správcem objektu, nebo Lukáš Žďárský, zakladatel známého pražského multifunkčního prostoru Vnitroblock a dalších podniků.
Společně uspořádali řadu akcí, které alespoň na pár chvil vrátily do Bredy život. Takovou byl například koncert kapely Nebe k 150. výročí narození Leopolda Bauera na střeše někdejšího obchodního domu. Dnes se tito nadšenci zase angažují v tom, jak by měla budova v budoucnosti vypadat a čemu by měla sloužit.
K těm, kteří budou usilovat o záchranu Bredy, nyní přibudou i uznávaná jména z řad odborné veřejnosti. Město totiž ještě tento měsíc plánuje ustavení devítičlenné komise, která se bude skládat jak ze zástupců města a spolku, tak i z architektů a dalších odborníků na související problematiky. Jejím úkolem bude v dialogu se soutěžícími týmy najít nejlepší koncept řešení a ruku v ruce s tím rozpoznat a vybrat nejlepší tým pro budoucí spolupráci.
„V prvním kroku budou vyzvány týmy pro podání nabídek. Z těch se vybere užší počet, řekněme šest týmů. Ty budou vyzvány k rozpracování svých návrhů, nad kterými se pak bude konat první workshop. S každým týmem zvlášť. Výběr týmů se pak ještě jednou zúží a bude následovat druhý workshop. Na konci bude vybrán vítěz,“ říká vedoucí oddělení hlavního architekta Magistrátu města Opavy Petr Stanjura.
Vítězný návrh by měl podle Stanjury vést k naplnění bývalého obchodního domu Breda novým životem a zajistit do budoucna jeho kvalitní a udržitelný provoz. Zároveň by měl umožnit také budoucí funkční flexibilitu objektu při stálém zachování jeho výjimečných hodnot. Jak ale Stanjura dále upozorňuje, úkolem pro architektonická studia bude také předložit kvalitní urbanistické řešení pro prostor před budovou, tedy náměstí Republiky.
„Město už do Bredy investuje nemalé prostředky. Odvaha koupit Bredu si v našich končinách zaslouží obrovskou pochvalu,“ myslí si architekt Igor Kovačević, který se ve věci rovněž angažuje. Společný cíl po boku Lindy Bittové a Adama Gebriana odprezentuje 27. září v Centru architektury a městského plánování v Praze. Cílem města je podle něj nastavit investici ve vztahu k dlouhodobé návratnosti, aby projekt dával smysl i z ekonomického hlediska.
„Fakt, že se po hodinové schůzce se mnou a Lindou Bittovou primátor pustil na plné pecky do záchrany Bredy, považuji za zázrak, protože většina lidí na něco jako kultura nebo kulturní dědictví stále ještě kašle. Primátor Tomáš Navrátil vzal za své, že Opava by měla být Florencií Slezska – tedy že objekty, které nevyužité chátrají, by měly být muzeem nebo galerií nebo být jinak kulturně využité, aby přitáhly lidi zdaleka a zvedly tak sebevědomí města, a tedy i jeho ekonomickou úroveň. To, že se do toho pustila i veřejnost, pak probralo i další zastupitele,“ míní Gebauer.
Budoucí využití budovy, stejně jako náklady na její záchranu, zatím známé nejsou. Bittová ale už svou ideální představu o tom, co by se v Bredě mělo v budoucnu dít, přece jen má. „Přišel s ní Lukáš Žďárský a úplně jsem se pro tu myšlenku nadchla,“ zdůrazňuje s tím, že by byla ráda, kdyby v ní některý ze soutěžních týmů našel inspiraci.
V zásadě jde o vybudování multioborového vzdělávacího hubu, kde vznikne potřebné zázemí pro to, aby mladí mohli najít svůj vysněný studijní obor. „Chtěli bychom, aby se zde dala realizovat široká škála aktivit. Něco po vzoru ostravského Světa techniky. Na rozdíl od něj bychom se ale nechtěli zaměřit na průmyslové obory, nýbrž na ty kreativní. Pracovně tomu říkáme BIT – Breda Institut Talentů,“ vysvětluje Žďárský. A dodává, že by tak prostor mohl získat nadregionální význam. Měl by přitom sloužit jako zázemí nejen pro žáky, ale i širší veřejnost. „Mohli by si zde pronajímat nejrůznější ateliéry, kuchyně nebo třeba pekárnu.“
O tom, co v prostoru skutečně vznikne, ale bude zřejmě jasno až příští rok v létě, kdy by měl být soutěžní „dialog“ ukončený a známý jeho vítěz. „Využití objektu je alfa a omega,“ míní Bittová. „Máme jen jednu šanci. Pokud se nepovede najít skvělé řešení, Breda nebude Bredou. Bude to jen jeden z řady domů v centru Opavy – i když krásných.“
I proto se aktivit kolem ikonické budovy zatím nevzdává. A neplánuje to ani do budoucna. „Věřím, že moje práce tady neskončí a potrvá i nadále. Do toho domu budu zamilovaná do konce života,“ uzavírá Bittová, která si dala ještě jeden cíl. Po boku obchodního domu vrátit na výsluní i jeho zakladatele Davida Weinsteina. Ten by 24. ledna 2024 oslavil 150 let od svého narození.